A ty?
Z jedné látky jsme.
My, lidé smrtelní,malí,
tak křehcí jsme.
Ale směr je pevný.
Kráčíš odhodlaně, poutník.
Muž s jasnýma očima,
skloněnýma k práci,
upřenýma k obzoru.
Je v nich všechno.
Tak jist svým směrem,
vzorem vědomě i nevědomky.
A přece z jedné látky jsme,
tak křehcí.
pP 2.10.2011
