Radovat se z každého dne
a vzpomínat na ty, co nemohou
ani myšlenku ubohou
už nepomyslí si.
A já, myšlenek tisíce,
chci žít,
žít a uskutečnit tisíce věcí nepatrných.
Jen pro krásu, kouzlo okamžiku
smát se v ranním větru a nastavovat oči dešti.
Mít radost z každé vteřiny,
i za ty, co už nemohou.
A snad v někom rozsvítit plamínek naděje,
že jeho zítra bude lepší.
pP 29.9.2010
inspirováno knihou Skafandr a motýl (Jean-Dominique Bauby)
Žádné komentáře:
Okomentovat