Slyšeli jste někdy ježka, jak večeří?
Já měla tu čest. Fascinující zážitek.
On jde travou, já vedle po chodníku. Tiše, jen ať neklapnou berličky.
Tu se zastaví a začenichá, tu slyším mlaskání, když objevil dobrotu.
Koukám se z blízka.
Korálkové očko, ouška přitisknutá k hlavě. Po
chodníku cupitá tak rychle, že mu sotva stačím.
Prý 6800 bodlin. Kdo by to počítal?
Radost ze setkání je nevyčíslitelná.
A Božím zázrakem jsme oba stejně.
pP 5.10.2010
Žádné komentáře:
Okomentovat