Za závěsem

Zavřu oči.
Tikající budíky.
Hádej, co je to?
Spící království to není.

Otevřu oči.
Klece, kladky, provazy a pružiny.
Ale cirkus to není, můj milý.

Jsi na bitevním poli,
kde zchromlí pěšáci na zteč razí.
A v čele rytíř v bílé zbroji
bojuje s draky jejich nemocí.
A dává jim co pro to.

Den za dnem tu dostáváme tu nejsladší medicínu.
Vlídná slova, milý úsměv, naději, pohlazení duše.
A taky smích, ten nechybí.

Na shledanou, přijďte zas. Nešetří se na nikom.

Kdo by se divil, že stále je tu plno.

           pP       26.11.2010


PS: věnováno T.A.